Kde rostou pistácie? Cesta oblíbených zelených ořechů od stromu až k vám

Zajímá vás, kde rostou pistácie? Tyto oblíbené zelené ořechy původně pocházejí z horkých a suchých oblastí Asie a za jejich pěstováním stojí spousta tvrdé práce a přísně vymezených klimatických podmínek. V tomto článku vás provedeme celou fascinující cestou, kterou tato plodina urazí, než se v podobě pražené pochoutky dostane až k vám do misky na stůl.

Ať už tyto zelené poklady milujete naslano, lehce pražené, nebo jako základ pro pravou řemeslnou zmrzlinu, pistácie původ vás určitě překvapí a možná i zaskočí. Nejde totiž o žádný obyčejný strom, který byste jednoduše mohli zasadit úplně kdekoliv na světě a čekat bohatou úrodu. Tyto stromy jsou velmi vybíravé na prostředí, ve kterém žijí.

Pojďme se tedy mnohem detailněji podívat na to, co vyžaduje pěstování pistácií, proč je jejich produkce tak nákladná, jak poznat kvalitní odrůdy a jaká je vlastně dlouhá cesta těchto nádherně zelených plodů ze sadu až k nám domů.

Původ a historie: Odkud pistácie pocházejí?

Pokud chceme stoprocentně rozluštit pistácie původ, musíme se jako správní detektivové podívat tisíce let do dávné historie. Skutečným původním domovem těchto houževnatých dřevin byla Střední Asie a regiony, kterým dnes souhrnně říkáme Blízký východ. Nalezli bychom je divoce růst na území dnešního Afghánistánu, Uzbekistánu nebo Turkmenistánu.

Archeologické objevy z této oblasti dokazují, že místní lidé s oblibou konzumovali tyto úžasně zdravé ořechy už neuvěřitelných 7 000 let před naším letopočtem. V historii byly spojovány výhradně s královskými a velmi bohatými rodinami. Podle jedné velmi známé legendy dokonce sama královna ze Sáby vydala přísný dekret. Tento dekret určoval, že všechny dostupné úrody z celého jejího území jsou vyhrazeny výhradně pro královský dvůr. A pro obyčejný lid bylo jejich sbírání absolutně zapovězeno.

S postupem let a staletí se díky čilému ruchu na proslulých obchodních trasách (jako byla Hedvábná stezka) stromy dostaly přes Sýrii až dále do celé Evropy. K velkému průlomu došlo v antickém Římě a Řecku. Právě staří Římané se z velké části postarali o to, aby se tato plodina dostala postupně do Itálie a o něco později i na pevninu do Španělska. Pokud vás hodně zajímá původ naší potravy a dalších populárních exotických ořechů, můžete si u nás na webu také přečíst, kde rostou kešu ořechy a jaký mají původ.

Kde rostou pistácie dnes: Největší světoví producenti (USA, Írán, Turecko)

Zajímá vás, kde se pěstují pistácie dnes, ve světě masové moderní produkce? Přestože se jejich komerční pěstování zkouší rozšířit do mnoha dalších koutů světa, globálnímu trhu nyní s velkým přehledem dominují tři hlavní obří velmoci. Každá z těchto zemí dává plodině trošku jiný punc a jinou chuť, které stojí za to ochutnat.

• Kalifornie (USA): Ačkoliv se do USA semínka dostala poměrně pozdě (až koncem 19. a začátkem 20. století z Persie), dnes Spojené státy určují hlavní světový kurz. Rozlehlé sady se nacházejí převážně ve středním údolí v Kalifornii (San Joaquin Valley). Oblíbené kalifornské pistácie jsou naprosto typické a na první pohled rozeznatelné díky své větší a rovnoměrné velikosti, nádherně zelené barvě jádra a obvykle mnohem světlejší, čistší skořápce.
• Írán: Původní matka této plodiny stála na špici světové produkce po celá staletí. Typické íránské pistácie se pěstují často ve vyšší nadmořské výšce. Tím získávají znatelně jiný a odlišný charakter. Ořechy mívají často mnohem hlubší, plnější a intenzivněji oříškovou chuť. Také obsahují větší množství tuků, což z nich dělá ideální surovinu pro výrobu krémů nebo do pečení.
• Turecko: Obzvláště významnou oblastí na Blízkém východě je region Gaziantep. Ačkoliv jsou plody odtud rozměrově znatelně menší, jsou proslulé pro své vynikající aroma. Právě zdejší typicky tmavě zelené odrůdy představují jedinou správnou a nezaměnitelnou volbu při výrobě proslulé turecké baklavy a mnoha dalších velmi sladkých dezertů.

Mimo tyto giganty se na mezinárodním trhu dají najít velmi vzácné kousky z řeckého ostrova Aigina nebo ze sousední Itálie. Patříte mezi skutečné gurmány a nevadí vám si trošku připlatit? Pak vás určitě nadchne náš průvodce, kde koupit sicilské pistácie – jedná se o proslulé zelené zlato přímo z prosluněné italské sopky Etny z městečka Bronte.

Jak vypadá strom pistácie a jak roste

Když neznáme detaily, máme tendenci si myslet, že se pěstují stejně snadno jako naše obyčejné české lísky. Ale omyl, strom pistácie (kterému se velmi často říká jednoduše a odborně botanicky Pistacia vera) je plný zajímavých specifik, která zahradníky dokážou někdy pořádně potrápit.

Tento středně vysoký strom, kterému budeme odteď říkat pistáciovník, dokáže naprosto bezchybně přežít v polopoušti. Dorůstá obvykle výšky od úctyhodných pěti do deseti metrů. Má neuvěřitelně silný a vytrvalý kořenový systém, který proniká velmi hluboko do kamenité země, aby si i v obřím suchu sehnal alespoň trochu spodní vody.

Zajímá vás z čistě biologického hlediska, jak rostou pistácie na větvích? Výsledný obrázek je zcela jiný, než ten, na který koukáte v obchodě. Na jaře strom vykvete. Vzhledem k tomu, že je rostlina dvoudomá, musíte mít někde poblíž zasazený minimálně jeden samčí strom, ze kterého vítr (nebo umělé proudění v sadech) přenese pyl na samičí květy. Květy se postupně mění na plody a tyto plody rostou v obrovských hustých trsech, které docela silně připomínají velmi husté hrozny vína.

Každý jeden oříšek v tomto trsu je zvenčí pečlivě zabalen do ochranné měkké, jemně dužnaté slupky. Jak sezóna postupuje a slupka plně dozrává na slunci, z nazelenalé barvy pomalu červená a růžoví. Teprve až pod touto vrstvou bychom nalezli tradiční tvrdou béžovou skořápku a konečně pod ní pak milované ukryté jádro.

Ideální klimatické podmínky pro pěstování pistácií

Pravděpodobně tušíte, že přísné podmínky pro pěstování pistácií nedovolují zakládat velké sady úplně kdekoliv. Teplomilná rostlina pistácie ke svému bohatému a zdravému rozkvětu zcela zásadně vyžaduje subtropické podnebí a zvykla si na poměrně velké a nemilosrdné podnebné kontrasty.

Základní podmínkou úspěchu a perfektní úrody je velmi silné teplo a obrovské letní sucho. Zkušené americké farmy dobře vědí, že letní teploty vysoko nad 37 °C dřevinám vůbec neškodí. Právě dlouhé suché léto garantuje dokonalé dozrání jádra a samovolné prasknutí (rozlousknutí) tvrdé skořápky. Pokud je ve vzduchu vysoká vzdušná vlhkost nebo dokonce začne vydatně a dlouze pršet, stává se to obrovským problémem. Vlhkost je pro trsy absolutním strašákem, neboť velmi rychle tvoří na slupkách ničivé houby, napadá kůru stromu plísněmi a celá úroda může během velmi krátké doby zcela zničit zrádný patogen.

Nemyslete si ale, že tyto stromy snesou pouze teplo. Opak je kupodivu pravdou. V průběhu zimních měsíců Pistacia vera vysloveně a velmi nutně vyžaduje takzvané chladící hodiny (chilling hours). Teploty musí po určitou dobu klesnout poměrně nízko (někam k +5 až +7 °C, případně zvládnou i mírný neškodný mráz), aby strom upadl do hlubokého odpočinkového spánku a na jaře zase o to silněji vyrazil nové a zdravé květy plné vitální mízy.

Lze pěstovat pistácie v České republice?

Tento strom je úchvatný a logicky vás teď napadne zásadní otázka: šlo by ho vypěstovat i tady u nás? V České republice jsou ovšem pokusy s takovými subtropickými plodinami vždy poměrně velkou a těžkou zkouškou pro zahrádkáře.

Středoevropské podmínky nenabízí dlouhé horké sušší dny bez občasných chladných a vydatných dešťů. Můžete pěstovat pistácie doma v prostorném květináči nebo ve vysokém prosvětleném a plně vytápěném skleníku, nicméně s reálnou sklizní plnohodnotných plodů pro kulinářské zpracování spíše nepočítejte.

Pamatujte, že k případné sklizni nezbytně potřebujete dospělý samčí a samičí jedinec. Aby se tento proces urychlil, často zkušení školkaři dělají důsledné roubování. Pokud byste ovšem i navzdory varováním chtěli zahájit tento napínavý domácí pěstební experiment, zjistěte si více informací z našeho článku, kde koupit semínka pistácie, abyste nešlápli vedle u prvních nákupů materiálu a nepořídili jen předpražené obyčejné oříšky z běžného obchodu, které pochopitelně nikdy nevyklíčí.

Sklizeň a zpracování: Jak se pistácie dostanou do obchodů

Teď, když jasně víme, kde rostou pistácie, je rozhodně namístě zjistit, jak probíhá následná důmyslná produkční cesta až za přepážky našich tuzemských obchodů. Ta obvykle začíná během sklonku léta, koncem srpna nebo případně ve slunečném měsíci září. Zralost se projevuje tak, že původní zelenorůžová měkká slupka lehce povolí a skořápka uvnitř sama od sebe tlumeně praskne.

Na gigantických amerických rodinných farmách dnes ve většině probíhá masivní sklizeň výhradně pomocí sofistikované mechanizace. Do sady vyjedou těžké a silné třesací stroje (zvané shakers). Ty s mimořádnou ohleduplností pevně obejmou kmen vzrostlého stromu a několika krátkými, intenzivními vibracemi silně zatřesou větvemi. Všechny kvalitní zralé ořechy následně neškodně popadají dolů přímo do vodorovně roztažených prostorných záchytných plachet. Nesmí se v žádném případě jakkoliv dotknout obnažené špinavé země. Brání se tak extrémně rychlému a nebezpečnému znečištění půdními bakteriemi a choroboplodnými zárodky.

Co nejrychleji po oklepání (přísně ideálně s ohledem na časování ještě do úzkých 24 hodin) musejí ořechy bezpodmínečně projít průmyslovou myčkou, která je efektivně oloupe od ochranné měkké vnější dužnaté slupky. Pokud by v této slupce zůstaly uvězněné déle, vnitřní jádro se postupně nehezky zbarví do tmavých či nažloutlých fleků. Poté logicky následuje rychlé sušení horkým a silným profukujícím vzduchem, čímž se radikálně a razantně sníží stopy nebezpečné vlhkosti. Až posléze dochází k třídění dle stanovené velikosti a výslednému pražení a případnému poctivému solení. Koupit tuto kvalitní prémiovou produkci v supermarketech bývá sice nesmírně drahé, ale pokud si rádi občas pochutnáte, nezapomeňte se inspirovat užitečnými a šikovnými tipy na téma, nejlevnější pistácie: kde je najít a zbytečně přitom dlouhodobě nepřeplácet rozpočty obchodních řetězců.

Proč zařadit pistácie do zdravého jídelníčku

Veškerá neskutečně nákladná agrikulturní péče, pečlivá selekce obrovského sucha a dlouhá léta piplání by pravděpodobně přišla nazmar, kdyby výsledný zelený plod neměl tak senzační nutriční hodnotu a lahodnou, přitažlivou chuť. Tyto plody jsou totiž naprosto senzační a vysoce přínosné zdravé ořechy. Nejenže dokážou rychle zvednout sportovní výkon, ale dodají našemu mozku přesně to, po čem dlouho baží.

Ta naprosto krásná sytá zelená barva, kterou jádro disponuje, není žádným malířským pigmentem, ale je tvořena obsahem přírodního blahodárného chlorofylu. Plody se právem mohou chlubit silným arzenálem obsažených prospěšných látek, jako jsou mocné přírodní antioxidanty (zejména proslulý a očnímu nervu důležitý lutein a také zeaxanthin, chránící naše unavené buňky očí a vidění vůbec).

Stejně jako všechny známé dostupné ořechy, jsou i tyto zelené drahokamy naprosto bezchybnou a čistou pokladnicí mnoha živin. V jejich útrobách nechybí ani prospěšné zdravé tuky, ale k naší nečekané obrovské radosti obsahují v přímém hmotnostním porovnání například s tučnými pekany či luxusními makadamovými ořechy podstatně méně tělesných kalorií. Kladný a nesporně úžasný bod pro ně spočívá i v faktu, že louskání rozličných pootevřených tvrdých skořápek přirozeně a zdravě brzdí celkové tempo konzumace u televize, což vašemu rozbouřenému žaludku spolehlivě zaručí výrazně rychlejší odeslání zpráv mozku o pocitu sytosti. Dodávají do našeho tělesného oběhu kromě jiného také dostatek skvělých bílkovin, vitamín B6 a hodně důležitý draslík.